Biely Kameň nebo také Svätojurský hrad - zbytky gotického hradu z druhé poloviny 13. století, vybudovaného rodem pánů ze Svätého Jura a Pezinku. Od roku 1663 po tureckém vpádu neobnoven.

Komplex hradní zříceniny je významný zejména tím, že na hradě neproběhly významnější novověké zásahy a zachoval se ve stavu gotického hradu v ruinách.

Historie

Svatojurský hrad byl postaven před rokem 1271 na vršku naproti místnímu hradišti a sloužil jako sídlo svatojurské linie hrabat ze Svatého Jura a Pezinku. Iniciátorem stavby byl hrabě Abraham I. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1271, kdy ho dobyl Přemysl Otakar II. při své jarní výpravě do Uherska. Koncem 80. let 13. století napadly a obsadily Svatojurský hrad oddíly rakouského vévody Albrechta I. Habsburského. V té době hrad sestával z hlavní obytné věže, palácové části, hospodářských budov a hradební zdi nad suchým příkopem. V průběhu 2. poloviny 14. století dali pravnucí hraběte Abrahama I. hrad přestavět v gotickém slohu a přistavěli i vnější hrad. Vznikla tak dobře opevněná kamenná pevnost s několika věžemi, zvětšenými skladovými prostory a rozšířeným palácem s gotickou kaplí.

Svatojurský hrad měl vnitřní a venkovní areál.

Vnitřní hrad

Měl obdélníkový tvar ve tvaru obráceného písmene D uzavírající menší nádvoří. Tady se vypínaly dvě hlavní věže. Velká někde v jižním traktu hradu, která byla pravděpodobně i obytná a druhá zřejmě na jednom z nároží o něco menšího významu. Protilehlá (severní) řada budov už byla i podsklepena. V přízemí se nacházela kuchyně a komory postavené za sebou. Nad nimi se nacházela kaple neznámého patrocinie a palácové místnosti. Budovy na této straně až po jednu z věží byly pokryty jednou souvislou střechou. Vnitřní hrad měl jen jednu bránu, nad kterou byla bašta. Z jádra stavby bašty tedy přečníval arkýř, který umožňoval dobrý výhled, a tím i kontrolu a obranu vstupu do vnitřního hradu.

Venkovní hrad

Měl jednu bránu a byl obehnán kamennou zdí. Vstup přes bránu byl obklopen barbakanem. K bráně se dalo dostat z východu padacím mostem, který podpíral dodnes dochovaný kamenný pilíř. Soupis kromě toho uvádí dvě věže ve vnějším hradě. Jedna z nich nesla název Vodní věž a historici ji lokalizují do centra nádvoří vnějšího hradu, kde je ještě dnes možné pozorovat velkou jámu po někdejší cisterně na vodu. Dále se zde například nacházela budova pekaře.

Obvod hradu ze tří stran obklopoval suchý příkop s valem. V předpolí strategicky nejslabšího místa hradu ze západní strany byly vybudovány dokonce tři příkopy navršené dvěma valy, přičemž na tom vnitřním se nacházela nižší kamenná zeď.

Od roku 1963 je Bílý Kámen kulturní památkou, v roce 2002 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Přestože ho Památkový úřad SR zapsal i do Seznamu národních kulturních památek s prioritou ochrany a obnovy, v současnosti je z něj jen ruina přerostlá bujnou vegetací, kterou pohltil okolní les.

https://www.hradbielykamen.sk/historia-hradu/