Devínu dominují ruiny stejnojmenného hradu tyčícího se na skále nad soutokem řek Dunaje a Moravy. Díky jeho strategické poloze bylo toto místo osídleno již od pravěku. Keltové si zde budovali obydlí, Římané z něj kontrolovali svou hranici, Slované zde postavili obávanou pevnost.

Hrad zde celá staletí hlídal západní hranici Uherského království. Zničila jej až napoleonská vojska v roce 1809. Dnes je jednou z nejvýznamnějších historických a archeologických lokalit v celé střední Evropě.

Hrad

Devínský hrad je zřícenina gotického, později slohově přestavovaného hradu, vypínající se majestátně nad stejnojmennou obcí, městskou částí Bratislavy. Zabírají téměř celé temeno hradní skály nad soutokem Dunaje a Moravy.

Hrad má jedny z nejpohnutějších ale i nejbohatších dějin z hradních sídel na Slovensku. S existencí někdejšího hradiště se spojuje přítomnost keltského a později římského etnika na našem území. Hrad byl svědkem slávy i pádu Velké Moravy, prvního slovanského státního útvaru na území Slovenska, a byl důležitou součástí soustavy pohraničních pevností Uherského království. Spolu s nedalekým Bratislavským hradem tvoří dvojici významných reprezentantů slovenské národní historie.

Devínské bralo, na kterém se vypíná středověký hrad, poskytuje fantastické výhledy na okolní prostředí. Ze severu je chráněno horským masivem Malých Karpat s nejvyšším vrchem Devínská Kobyla (514 m n. m.), z jihu a západu řekami Dunajem a Moravou.

Devín hrál důležitou roli v různých obdobích našich dějin. Sídlili zde Keltové, rozsáhlé památky zde zanechali Římané, v dobách Velké Moravy byl Devín důležitým hradištěm a vojenským i kulturním centrem. Ve středověku zde byl postupně vybudován velký pevnostní systém a Devín zažil nebývalý rozmach. V 19. století sice nejprve hrad značně poškodila Napoleonská vojska, novou slávu mu ale vtiskla generace štúrovců, pro kterou se stal symbolickým místem.

Dnes v areálu návštěvníci najdou stálou expozici Hrad Devín ve 13. - 20. století, která prostřednictvím více než 300 archeologických nálezů prezentuje stavební vývoj hradu, jeho majitelů a nejvýznamnější události, které se v Devíně odehrály. Archeologická expozice je doplněna o geologickou historii hradního brala a unikátní prezentaci zbytků moře z období třetihor. Samotný hradní areál má rozlohu 6 hektarů a člení se na dolní, střední a horní hrad.

https://muzeumbratislava.sk/hrad-devin

Další

Kostel svatého Kříže

Kostel je původně gotická, později vícekrát přestavována stavba. Původní jednolodní kostel bez věže se čtvercovým presbytářem (pravděpodobně z poloviny 13. století) stavitelé postupně rozšířili na gotické trojlodí. Z let 1672–1673 se zachovaly účty související s obnovou starobylého kostela. Roku 1772 byla stavebně upravena věž kostela a vybudován hlavní vstupní a boční portál. Roku 1788 byl zaklenut presbytář klasicistní (diamantovou) klenbou. V sedmdesátých letech 20. století se uskutečnil archeologický i architektonický výzkum kostela, byl pak důkladně zrestaurován.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_(Dev%C3%ADn)

Pozdně gotický Zámek

Přízemní budova, částečně podsklepená, má půdorys ve tvaru písmene L s uličním a dvorovým křídlem. Nejstarší jádro tvoří jednoprostorový objekt ze 14. století se suterénem zaklenutým valenou klenbou a přístupným kamenným půlkruhovým portálem s okosenou hranou. V první polovině 15. století zámeček zvětšili. Třetí stavební etapa, která proběhla ve druhé polovině 16. století, podtrhla význam objektu v rámci středověké zástavby obce a odrazila se hlavně na uliční fasádě. Na začátku 17. století opět dochází k úpravě uliční fasády. Hlavní fasáda dostala sgrafitovou výzdobu, okenní otvory pasparty a nároží kvádrování. Od 19. století upravovali objekt už jen utilitárně. V závěru 20. století byl zámeček dlouhodobě v havarijním stavu.

https://www.pamiatkynaslovensku.sk/devin-bratislava-kastiel-2

Renesanční zámek

Zámeček patří mezi nejvýznamnější kulturní památky v Devíně, ve které se výzkumem podařilo jednoznačně identifikovat středověké jádro se třemi vývojovými etapami. První objekt představoval zeměpanské sídlo - kurii, datovanou do konce 13., respektive začátku 14. století. Byl to obdélníkový jednoprostorový objekt se dvěma podlažími a schodišťovou přístavbou. Vyzděný byl z lomového kamene. V následujících obdobích (14. a 15. století) byl rozšířen. Ze středověku se dochovalo několik hodnotných detailů. V 16. století byly na objektu realizovány menší úpravy, ze kterých se zachovaly fragmenty malované výzdoby. Dnešní podobu získal zámeček v 17. století, kdy se zde pravděpodobně usídlil ženský mnišský řád. Z tohoto období se zachovala původně zaklenutá kaple v prvním patře s půlkruhovými okny. Archeologický výzkum odkryl u pozůstatky hospodářských budov. Ve 20. století byl zámeček vícekrát upravován, k hlavní fasádě byl přistavěn balkon. Obnoven byl v 90. letech 20. století. Dnes v soukromém vlastnictví.

https://www.pamiatkynaslovensku.sk/devin-bratislava-kastiel-1