Městská památková zóna, významná archeologická lokalita dokumentující osídlení od pravěku po současnost. Pozůstatky z doby římské, které jsou jediné svého druhu na území Slovenska jsou převrstveny zástavbou lidové architektury, kterou doplňuje rozsáhlý historický park u zámečku volně přecházející do lužních lesů u Dunaje.

Dnes je v Rusovcích na místě bývalé římské vojenské stanice zřízeno muzeum Antická Gerulata. Tento hodnotný archeologický komplex byl v roce 2021 zařazen do světového dědictví UNESCO jako součást sítě římských opevnění Limes Romanus.

Gerulata

Areál expozice Antické Gerulaty v Rusovcích se nachází na místě bývalého římského vojenského kastelu na hranicích pevnostního systému Limes Romanus z období 1. až 4. století. Komplexní památková úprava lokality se začala realizovat v roce 1975. Pro prezentaci nálezů z archeologických výzkumů z této lokality byla postavena moderní výstavní síň, ve které se od roku 1985 nachází expozice věnovaná památkám z doby římské. Konzervované zbytky původní architektury kastela v areálu objektu byly zpřístupněny v roce 1988 a staly se součástí expozice.

Římané využili Dunaje jako přirozenou hranici a vybudovali zde důmyslný pevnostní systém Limes Romanus. Dnešního Slovenska se hranice dotkla kastelem Gerulata v Rusovcích. Tábor měl důležitou strategickou roli - chránil východní křídlo legií stacionovaných v Carnuntu, hlavním městě provincie Horní Panonie.

Jméno Gerulata Římané pravděpodobně převzali od původního keltského obyvatelstva. Na základě dosavadních zkoumaných částí kastela lze rekonstruovat jeho čtyři stavební etapy, polohu pohřebišť a civilních osad – vicusů, jakož i zemědělských usedlostí a villy rustici. Expozice prezentuje historii budování a života obyvatel kastela především prostřednictvím archeologických nálezů.

Vznik Gerulaty klademe do období vlády Flaviových. Kastel založila jednotka Cohors V Lucensium v ​​období Domitiána (81-96). Od začátku 2. století po Kr. zde měla stálou posádku elitní jezdecká jednotka Ala I Cannanefatum. Během archeologických výzkumů v Rusovcích byly objeveny varianty kuželek jednotek Legio X Gemina Pia Fidelis, Legio XIIII Gemina, Legio XIIII Gemina Martia Victrix a Legio XV Apollinaris. Zpomocných oddílů jednotky Cohors I Aelia Sagittariorum a Ala IUlpia. Výjimečným, prvním a jediným je nález již zmíněné cihly skolkem Ala I Cannanefatum.

Poslední etapa přestavby Gerulaty se uskutečnila ve 4. století. Nálezy z výzkumu longobardského pohřebiště se 166 hroby v extravilánu obce svědčí a výhodné poloze této lokality i v následujícím historickém období známém jako doba stěhování národů.

https://muzeumbratislava.sk/anticka-gerulata

Další

Zámek

Rusovský zámeček se rozprostírá v areálu anglického parku, v jeho severní části. Od cesty je oddělen cihlovou omítnutou zdí. Severně od zámečku v hloubce parku stojí tvz. minoreta a těsně u Balkánské ulice objekt čeledince se samostatným vstupem.

Dnešní podoba zámku souvisí s hrabětem Emanuelem Zichym. Existují sice doklady o hradě ze 13. století neví se ale, na kterém místě stál. V roce 1840-50 přestavuje hrabě zámek po vzoru anglických panství v tudorovském stylu jako pozornost, kterou prokázal své z Anglie pocházející manželce.

Umělecko-historický výzkum zámečku datoval nejstarší fázi výstavby objektu přinejmenším do 17. století, neboť zahrnuje v sobě části zdiv z lomového kamene, které by mohly být ještě starší. Zachycený nejstarší objekt měl jednoduchý podélný půdorys a byl situován přibližně ve středu dnešního severního křídla a užším prostorem na jižní straně. Fragmenty dochovaných rokokových maleb mezi stropy přízemí a podlahami místností 1. patra určují jeho jiné výškové dimenze oproti dnešním.

Ve vývoji objektu je směrodatná etapa z let 1841-1844, v tomto období vzniká komplex zámečku v celé jeho dnešní hmotové skladbě. Velkolepá stavba byla rozvržena přísně symetricky do tvaru písmene U. Její neogotický charakter s orientací na anglickou podobu panských sídel se silným romantickým nádechem určovaly všechny výrazové prvky architektury.

Neogotickému charakteru exteriéru odpovídaly i interiéry v uměleckořemeslných součástech architektury ve vstupech a oknech dominovaly neogotické prvky, neogotický ornament se znakem Zichyho, tudorovské oblouky a kružbové motivy. Za zvláštní pozornost stojí důsledně uplatňovaná vitráž v klasické technologií.

Kostel Marie Magdaleny

Mladší sakrální stavbou, ale dnes dominantní je římskokatolický kostel sv. Marie Magdaleny. Nynější farní kostel je raně barokní stavba z roku 1668, jednolodní s presbytářem s polygonálním uzávěrem, zaklenutá křížovou hřebínkovou klenbou s představanou věží, která dostala po požáru v roce 1830 jednoduchou jehlanovou stříšku.

Kompletně zachovaný raně barokní interiér sestávající z hlavního a dvou bočních oltářů, jakož i kazatelny pochází z druhé poloviny 17. století. Reprezentuje jedinečný celek sakrálního mobiliáře na území Bratislavy. Z umělecko-historického hlediska za jedinečnou v rámci interiéru považujeme kazatelnu.

Před vstupem do kostela je na vysokém kulatém kamenném stÍpu umístěna plastika sv. Antona s Ježíškem v náručí z roku 1719.

Kostel sv. Víta

Nejstarší sakrální stavbou na území Rusoviec je římskokatolický kostel sv. Víta, který již dlouho přitahuje pozornost archeologů, historiků umění a architektů - památkářů. Kostel sv. Víta je situován v jižní části parku zámečku.

Fasáda objektu plně odráží složitý stavební vývoj kostela od kamene s římským nápisem na pilíři věže, nárožních bosáží, až po renesanční kamenný portál s datováním 1613 na boční fasádě. Nejproblematičtější se při této stavbě stává otázka jejího datování vzniku. Zhodnocení významu kostela jako středověké sakrální stavby a jeho místo a postavení ve vývoji středověkých Rusovec, případné vývojové souvislosti se zdejší středověkou sakrální architekturou je dosud nezodpovězenou věcí.

Evangelický kostel

Nejmladší sakrální stavbou obce je kostel evangelické církve situován na Maďarské ulici. Původní stavba kostela byla postavena ve 20. letech 19. století. Měla podobu jednoduchého blokového obdélníkového půdorysu. Svou dnešní podobu dostal kostel v roce 1904.

https://www.bratislava-rusovce.sk/kostol-sv-vita