Památky

Reformovaný kostel

Nejvzácnější historickou památkou v Šamoríně je budova reformovaného kostela, která je jedním z nejstarších a nejkrásnějších kostelů na Žitném ostrově.

Kostel byl původně postaven ve třetí čtvrtině 13. století v románském stylu. Původní budovu tvoří dnešní hlavní loď a svatyně bez sakristie a vedlejších lodí. Fakt, že ke kostelu byla přistavěna vedlejší loď a věž naznačuje, že kostel kdysi pravděpodobně sloužil i jako místní pevnost a z jeho věže bylo možné monitorovat pohyb nepřátel nebo blížící se nebezpečí jako požáry nebo povodně.

Během nadcházejících staletí byl kostel vícekrát přestavěn. Původně měl trámovou klenbu. Ve 14. století byla přistavěna jižní loď, nad kterou postavili žebrovou křížovou klenbu. Hlavní loď byla po roce 1449 rozdělena osmiúhelníkovými pilíři, které podpíraly starogotickou žebrovou klenbu.

Výzdoba

V oblouku svatyně jsou zobrazeni apoštolové ze Starého zákona v medailonech umístěných do ozdobných kruhových rámů a opatřených stuhami s nápisy. Nahoře uprostřed je zobrazen David s korunním králem Šalomounem. Na severní boční stěně je zobrazen útěk z Egypta, pod tím je na obraze typu gobelín Panna Maria na její smrtelné posteli, obklopená apoštoly a nad ní na klenbě je zobrazen její pohřeb a nanebevstoupení. Posledním obrazem cyklu v trojúhelníku situovaném směrem k hlavní lodi je zobrazeno korunování Marie. Umístění těchto obrazů na hlavním místě je důkazem toho, že kostel byl postaven na počest Panny Marie.

Relikviář vytesaný z kamene byl pravděpodobně součástí již původního kostela. Klečící postava nad ním je pravděpodobně zakladatel a mecenáš kostela. Na jižních stěnách se nacházejí 2 erby, pravděpodobně jsou symboly královny. Původní barvy těžko určit, proto se jen předpokládá, že jde o erb některé královny z rodu Árpádovců.

Římskokatolický kostel a klášter paulánů

Podle historických dokumentů byly kostel a klášter postaveny v letech 1722 až 1778. Stavební komplex postavený paulánskou řeholí je významnou stavbou v pozdním barokním stylu, a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb Žitného Ostrova.

Kostel

V současnosti kostel nese název Nanebevzetí Panny Marie a je spojen s klášterem chodbou a sakristií. Prostor je jednolodní se svatyní zaklenutou segmentovým obloukem. Věž vyčnívá z hlavní fasády. Vnitřní stěny a klenba jsou zdobeny freskami a malbami s významnou uměleckou hodnotou.

Kostelní varhany postavil nejznámější dobový mistr Ludvig Mooser v roce 1866. Původní kompozice varhan je neznámá, ale podle zachovalých varhanních píšťal je zřejmé, že měl původně 20 registrů. Pozdější zásahy a opravy výrazně snížily kvalitu píšťalového materiálu. Na přelomu tisíciletí byl jeho stav již natolik kritický, že se uvažovalo nejen o generální opravě, ale dokonce o jeho komplexní rekonstrukci. Do roku 2005 byly rekonstrukční práce na varhanách dokončeny a výsledkem je varhany rekonstruované do původní kvality. Byl zasvěcen 26. června 2005.

Klášter

Řád paulánů založil sv. František z Pauly. Založení řádu bylo schváleno papežem Sixtem IV. v roce 1474. Řehole paulánů byla katolický žebravý řád. Nazývali se také minimalisty ("nejmenší bratři"). Veřejnost si je často mýlí s mnišskou řeholí založenou v Uhersku, Pavlíny. Jejich heslo Charitas (láska) vyjadřovalo jejich postoj a lásku k Bohu a bližním. Pauláni žili pokorným a kajícným životem plným odříkání. Na území Uherska měli pouze tento klášter. Usadili se zde kolem roku 1680. Do určitého času se jim dařilo v pokračování vlastní činnosti, včetně stavby kostela a kláštera, misionářské a vzdělávací činnosti, panovník Josef II. však v roce 1786 dal řeholi rozpustit. Jejich kostel se stal farním kostelem města, opuštěná budova kláštera se dostala částečně do vlastnictví katolické obce a částečně se stala městským majetkem. Dlouhá léta v ní fungovaly školní třídy. Lidovým názvem kláštera byla Korona, který pocházel po hostinci provozovaném až do roku 1980 ve frontální části budovy tvořící vlastnictví města.

Synagoga

Šamorínská synagoga byla postavena v roce 1912. Při její stavbě uplatnila židovská církevní obec nejen architektonické prvky romantického stylu, ale i motivy Blízkého východu. Okna synagogy byla zdobena barevným sklem. Její vnitřní prostor je kombinací vícero architektonických stylů, což charakterizovalo stavby tohoto období. Balkon, místo určené k sezení žen, rozděluje vnitřní prostor na dvě části.

Po holocaustu byla synagoga nevyužita, což souviselo s dramatickým poklesem počtu členů tohoto církevního spolku. Kromě 2-3 rodin byli odvlečeni ze Šamorína všichni Židé. Od roku 1996 začala nová éra života synagogy. Díky organizaci At Home Gallery dnes slouží jako výstavní síň uměleckých děl a příležitostný koncertní sál.

Evangelický kostel

Základy byly položeny 22. července 1784. Evangelický kostel je postaven v klasicistním stylu, ale dodnes zachované vnitřní zařízení se vyznačuje i barokními prvky. Kostel má jednomanuální varhany, přebudované do dnešní podoby v roce 1824. Obraz umístěný na oltáři zobrazující vzkříšení Krista a strážců jeho hrobu je z roku 1785.

Reliéf

V posledních desetiletích 19. století bylo zvykem posílat děti ze slovenských oblastí do Šamorína za účelem osvojení si maďarského a německého jazyka. Takovýmto způsobem se stal žákem šamorínského evangelického lycea i známý slovenský státník, diplomat a vědec Milan Rastislav Štefánik ve školním roce 1889-90. Jeho reliéf je umístěn před dnešní farou evangelického kostela.

Kaple

Šamorínský chudobinec byl zmíněn v dokumentech pocházejících z 18. století. Raně barokní klenba budovy a příslušná kaple však naznačuje ještě dřívější původ této stavby. Budova byla dlouho používána jako nemocnice. Sousední kaple byla vysvěcena v roce 1785, dříve, v roce 1873 byla přestavěna podle neorománského stylu. Někdejší starobinec dnes slouží jako domov důchodců.

Kaple v Mléčné byla postavena v roce 1933. Je to jednoduchá stavba se základy
oběžníkového tvaru a věží vystupující z čelní strany.

https://samorin.sk/historicke-pamiatky/